Medal of Honor

2007/09/21

Je obecně známo, že některé MoH hry se přesně nedržely historických událostí (s výjimkou MoH: Allied Assault), ale zato se snažily poskytnout intenzivní zážitky z bitvy. Lokality byly inspirovány skutečnými místy a mnoho úsilí bylo vynaloženo na to, aby hráči měli možnost zažít něco nového. Ti, kteří znají předchozí díly této série nebo podobné hry, jako například Call of Duty, potřebují nové lokace a obměnu zábavy. Musíte se probojovat skrz levely, které v této formě nenajdete v žádné jiné hře. Seskok padákem vám nabízí pohled na bitevní pole z úplně jiné perspektivy. Zasazení příběhové linie FPS do prostředí druhé světové války není až tak originální, ale některé z pěkně sestříhaných scén dodávají dobrý dramatický detail.

Jste členem americké výsadkářské jednotky a po krátké instruktáži se dostanete do jednotlivých úrovní letadlem. Z tohoto dunícího ocelového obra pak musíte v pravý čas seskočit na specifický bod. Vaše místo přistání může ovlivnit výsledek bitvy. S každým dopadem na jiné místo se dočkáte jiného zážitku. Zcela bezpečná místa přistání jsou označena zelenými světlicemi a najdete u nich zásoby a výbavu. Pokud přistanete na vyvýšeném místě, můžete hned na začátku mise zlikvidovat několik vašich protivníků, čímž si usnadníte postup. Pokud není přistávací pozice označena, může se stát, že se ocitnete mezi překvapenými a střílejícími protivníky, a pak budete muset bojovat o svůj život. Každý level má pět dalších tajných přistávacích zón, a pokud se vám na ně podaří dostat, dostanete zvláštní odměnu.

Hráč je během prvních minut MoH:Airborne katapultován přímo do akce. Brzy je však jasné, že se základní princip hry moc nezměnil. MoH: Airborne je velice rychlá hra, která je vylepšená skvělým inscenováním. Ovládání je klasické a kromě padáku ve hře nic nového nenajdete. Místo dopadu může být během seskoku určeno pomocí pohybových tlačítek. Dávejte si však pozor. Pokud budete ve špatném úhlu nebo nestlačíte tlačítko vpřed v ten pravý moment, přistanete na břiše, což znamená, že vaše alternativní já bude potřebovat více času na připravení k útoku. Dobré přistání vám umožní se dostat přímo do akce.

Zastáváte roli vojína Boyda Traverse, na něhož čeká řada misí a úkolů. Většinou jde o ničení artilerie nebo vybavení. Na střelami prošpikovaných cestách vás bude doprovázet několik kolegů. Čas od času budete muset zničit tank nebo ostřelovače, vaším hlavním úkolem bude ale sabotáž. Vaši kolegové sice sem tam vystřelí, ale jsou tu více kvůli atmosféře, než aby vám nabídli podporu. U sebe můžete mít střelnou zbraň a dvě těžší zbraně. Do výbavy patří i nespočet granátů. Jakmile se naučíte zacházet se svou zbraní, můžete ji až třikrát upgradovat, což považujeme za docela zajímavý systém. Díky těmto upgradům můžete například způsobit větší škody nebo nabít rychleji, či snížit trhnutí zbraně při výstřelu. V některých případech si na začátku každé mise můžete vybrat pušku s dalekohledem, bodák nebo můžete na svou střelnou zbraň přidat nástavec na granátomet.

I když jste se již probojovali skrz nespočet podobných her, MoH: Airborne je zábavou hned od začátku. Autentický arzenál zbraní a parádní inscenování zdůrazněné skvělým soundtrackem v tom hrají velikou roli. Animace zraněných oponentů je pastvou pro oči, kterou konkurenční hry těžko překonají. Znázornění mrtvol visících přes vraky nebo to, jak letí vzduchem po zásahu granátem, je neuvěřitelně reálné. A díky tomu můžeme MoH: Airborne doporučit jen těm, kteří mají silný žaludek. Moment, kdy se ve hře objeví větší počet oponentů, je opravdu úžasný. Když vás napadá několik protivníků najednou, granáty přistávají blízko vás a střely (ponechávající za sebou oblaka dýmu) vám sviští kolem uší, vaše srdce bije jako o závod.

Navzdory všem skvělým dojmům z MoH: Airborne jsme občas trochu zklamáni. AI umožňuje oponentům a kolegům skrýt se za vraky a poklopy tanků. Během přestřelky si však obě strany můžou měnit pozice, což většinou působí zbytečně a zmateně. Někdy zase oponenti neopětují střelbu nebo vyběhnou z bunkru, do kterého jste právě vhodili granát, a přímo před očima se vám přitisknou ke zdi. Ta jim jako kryt moc dobře neposlouží, na to by museli být na druhé straně zdi…

Hra je nejlepší v okamžiku, kdy se bráníte větší skupině oponentů. Jsou tu ale momenty, kdy je tu až moc dobrých věcí. Po své smrti začínáte téměř vždy opět ve vzduchu. Občas vás zastřelí, ještě než se vám podaří přistát. Oponenti, které jste už skolili, se po respawnování skoro vždy vrátí na stejné místo, zejména rychlí střelci, kteří obklíčí místo přistání a střílí na vás ze všech stran. Někdy z toho budete šílet.

Prostory v MoH: Airborne jsou docela rozlehlé a jejich otevřenost je přesvědčivá. Jelikož seskakujete s padákem, neexistuje místo, na něž byste se nemohli dostat. To nabízí nekonečné množství možností a strategií. Okolí a panoráma se do scén dobře hodí. Architektura však v určitých podmínkách velmi snadno koroduje, což působí poněkud mdle. Mnoho lokací ale díky hořícím objektům, havarujícím letadlům, kanonádě a ustavičně přistávajícím výsadkářům nabízí dostatek atmosféry. Rozlehlost levelů však může být někdy i na škodu. Někdy je hodně těžké se dostat k dalšímu cíli mise, přestože je zřetelně označen. Připravte se na hodně dlouhý pochod, než se dostanete na svoji trasu.

Na cestě k vaší poslední misi potkáte mnoho protivníků. Například super vojáky, kteří jsou vybaveni kulomety anebo bazukami. Na eliminaci některých protivníků vypotřebujete mnoho střel, někdy vám boj s několika elitními údernými jednotkami sebere všechny životy. Ukazatel životní energie se skládá ze čtyř políček, která se sama naplní, jestliže jste nějakou dobu neutrpěli žádné škody. Na to, abyste políčka doplnili úplně, musíte najít lékárničku. Hra navzdory všem nedostatkům pokračuje dále. A v pravé chvíli se vám podaří najít cestu k dalšímu úkolu nebo cíli.

Rázem máme jednu malou výtku: v multiplayerové části MoHA není žádná LAN funkce. Mohli jsme jí hrát jen díky vlastní síti EA, a na to jsme museli mít konto. V multiplayeru MoH: Airborne jsou tři různé módy. V "Airborne Teammatch" mají mocnosti Osy za úkol zahnat seskakující Spojence. Tým s největším počtem fragů na konci určité doby vítězí. Druhý mód "Regular Teammatch" se podobá prvnímu. Místo skákání z letounů Spojenci spawnují na zemi. Kvůli nedostatku serverů jsme nebyli schopni tento mód otestovat. Ani na jednom z 10 otevřených serverů nebyl tento mód aktivovaný. Třetí multiplayerový mód se soustředí na objekty. Oba týmy musí získat 3 vlajky (obdoba Battlefieldu 2). Na získání prostřední vlajky je zapotřebí dvou vojáků. Vyhraje tým, který zvládne uhájit nejvíce vlajek v nejdelší časové době.

Vyrovnanost týmů je díky nešikovně umístěným spawn pozicím vůči mocnostem Osy nespravedlivá. Jak jsme již zmínili, v prvních dvou dnech po uvedení MoHA nebylo dost serverů pro všechny hráče hrající online. Když jsme se chtěli na multiplayer podívat pořádně, našli jsme jen 10 vyhrazených serverů a většina z nich už byla používána či chráněna heslem. Ti z vás, kteří jste si chtěli sem tam na chvilku zahrát MoH: Airborne, čeká zklamání. Patch 1.1, který byl nabídnut klientům jako specializovaná verze, by vám měl pomoci.

Mnoho sestříhaných animovaných scén v MoH: Airborne se opravdu povedlo. Exploze a záblesky z hlavně děla vypadají senzačně. Je báječné sledovat, jak se změní virtuální vnímání očí (uvyklých na tmu), když vyjdete z tmavého bunkru do venkovního světa. Pozadí válečných událostí je také vhodně vybrané. Scénu vhodně doplňují sloupce stoupajícího kouře na obzoru. Několik chyb v nastříhání (které mohou způsobit deformace nebo zmrazí zasažené oponenty) a přeexponování určitých částí nebo elementů kazí jinak dokonalou grafiku.

Z hudebního hlediska je MoH: Airborne tak jako její předchůdci vynikající. Telefony jsou zvednuty podle prostředí a samotná hudba často vystačí na vytvoření fantastické atmosféry. Několik zbraní zní poněkud tlumeně nebo kovově, ale díky jinak naprosto skvělým zvukovým efektům to až tak nevadí. Málokdy se stane, že zvuková stránka má na zážitku ze hry tak velký podíl. Grafika a hlavně hudba jsou v MoH: Airborne velmi přesvědčivé.